Hašek Jaroslav

Prozaik, satirický žurnalista, před válkou jeden z hlavních představitelů pražské umělecké bohémy.

Narodil se v Praze 30.4.1883. Jaroslav Hašek přerušil studia na gymnáziu, učil se drogistou a nakonec maturoval na obchodní akademii roku 1902. Stal se bankovním úředníkem, záhy však přešel k volnému povolání spisovatele. Podnikl několik cest po zemích Rakouska-Uherska a po jiných evropských zemích. Z těchto cest čerpal náměty svých povídek. Po roce 1904 se sblížil s anarchistickým hnutím na severu Čech a v Praze, redigoval některé jeho listy, přispívá do nich svými protimonarchistickými fejetony. Jako autor humoresek proniká pod pseudonymy i pod vlastním jménem do různých satirických časopisů. Nespokojen s předválečnými politickými poměry zaujal Hašek ironický odstup od veřejného života. Jaroslav Hašek neschopen si najít stálé zaměstnání a neschopen se podřídit manželství, opouští rodinu a vydává se na toulky. Za první světové války rukuje na frontu, kde se dostává do ruského zajetí. Roku 1918 vstoupil do Rudé armády s níž se dostal až na Dálný východ. Do Prahy přijel roku 1920, již po porážce revolučních sil. Doma byl sledován policií a ve svízelné hmotné i osobní situaci uniká do dřívějšího způsobu života. Soustředí se na práci v zapadlé Lipnici na Českomoravské vysočině, kde píše Osudy dobrého vojáka Švejka až do své smrti 3.1.1923.

Autor vydal jen malou část své povídkové tvorby. Verše psal jen výjimečně, např. Májové výkřiky (1903). Posmrtné vydání jeho spisů, taktéž neúplné, vyšlo v letech 1924-1929.
Črty, povídky a humoresky z cest (1955) – už v těchto příbězích z cest se ustaluje typ mazaného prosťáčka, který se dovede ve všech situacích zařídit po svém a vyzrát tak na pány.
O dětech a zvířátkách (1960) – povídky
Humoresky Dědictví po panu Šafránkovi (1961), Utrpení pana Tenkráta (1961), Zrádce národa v Chotěboři (1962) nemají na první pohled jiný úkol, než pobavit čtenáře. I zde se ale prosazuje Haškův osobitý talent.
Fialový hrom (1958) – protináboženská satira
Loupežný vrah před soudem (1958) – sociální satira, kde se ztotožňuje s postojem společenských vyděděnců a psanců
Dobrý voják Švejk před válkou a jiné podivné historky (1957)
Galerie karikatur (1964)
Politické a sociální dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona – vznikaly v roce 1912, vydány až v roce 1963
Po návratu z Ruska píše Hašek ostré protiměšťácké satiry do Rudého práva – Moje zpověď , Velitelem města Bugulmy.
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války – dílo nedokončeno. Začaly vycházet v březnu 1921 jako lidová četba v sešitech na pokračování. Jde opět o dílo humoristické a satirické, ale na rozdíl od dřívějších prací též epické.
Postava Švejka se zařadila do galerie nesmrtelných literárních typů a její autor Jaroslav Hašek se stal autorem světovým.